Jestliže odešleme do tiskárny informace z počítače, nejdřive si ve své paměti tiskárna celou stránku vytvoří. 

Na rozdíl od inkoustové tiskárny, používá laserová tiskárna svoji vlastní paměť. Především ji využívá jako zásobník pro data, která jsou určená pro tisk. Dále také pro zpracování informací o obrazu či pro zdobená písmena. Procesor tiskárny tyto data následně zpracuje. Kód, ve kterém data do tiskárny přijdou, určí okraje, velikost stránky, řádkování. Dále procesor provede další příkazy jako například zarovnání textu a jiné. Poté se procesor ujme formátování – rozmístění jednotlivých obrázků a znaků na stránce. Tiskárna si z příkazů procesoru utvoří obraz rozmístění bodů na celé stránce, které umístí do obrazového zásobníku. Paměť laserové tiskárny určí rychlost celého procesu.

V tiskárně je elektricky vodivý válec pokrytý polovodivou vrstvou ze selenu. Ve tmě se chová selen jako izolant. Po osvětlení se stane vodivým. Před tiskem se tato vrstva nabije kladným elektrickým nábojem. Obraz tištěné plochy zpracovává obrazová jednotka. Obrazová jednotka určuje směřování laserového paprsku tím, že otáčí pohyblivým zrcadélkem. Tím pádem laserový paprsek vykreslí na povrchu válce tištěný obraz. Válec s magnetickým povrchem se stará o rozprostření toneru na selenový válec. Toner se však na papíře v práškové podobě neudrží dlouho. K tomu aby se toner  udržel na papíře trvale, se musí toner na papír nažehlit. Za to je zodpovědná dvojice válců – zažehlovací a přítlačný. Zrnka prachu se při velké teplotě roztaví a přilnou k papírovým vláknům.

Co se týče barevného tisku, tak ten je u laserových tiskáren založen na principu míchání barev. Tiskárna musí mít k barevnému tisku čtyři tiskové jednotky. S každou další přidanou barvou se snižuje část světla. Jedná se o tzv. barevný rozklad, kdy prachové částice různých barev jsou blízko sebe naneseny na papír.